Podkovářství pro „obyčejné“ majitele
"To bude zase chytráků", "Jak vypadá moderní kůň?", "A jak mám teda kovat Starokladrubáka, když není moderní?" apod. Reakcí na knižní novinku Podkování moderního koně se objevilo na internetu hodně. A ty negativní často vyplouvaly na povrch ještě před tím, než kniha prošla tiskem a k jakýmkoli zákazníkům se dostala... Pojďme trochu víc nahlédnout do obsahu knihy překladatelkou MVDr. Dominikou Švehlovou. Také nezapomeňte, že máte možnost si stáhnout ukázky z knihy v PDF. Díky tomu všemu si snad uděláte objektivní obrázek.
Vydáním této knihy se krásně doplnila „kopytní“ skládačka, díky které si majitelé koní, jezdci či ustajovatelé (ale i odborníci z oblasti veterinárního lékařství či chovu a tréninku koní) mohou udělat skutečně komplexní obraz nejrůznějších možností správné péče o koňská kopyta ve světle moderních poznatků. Arcaro totiž vydalo také knihu Kopyta – kompletní průvodce, která se zabývala spíš bosonožstvím.
Hlavně žádné zabředávání
Autorem je dlouholetý a zkušený podkovář Steven Kraus, který léta působil jako poradce pro světoznámého výrobce podkov – firmu Mustad. Nyní je vedoucím podkovářem na veterinární fakultě Cornellovy univerzity a učitelem tamní podkovářské školy. Jeho zkušenosti z oblastí úpravy kopyt a podkování koní, jezdectví a trenérství (věnuje se mimo jiné koňskému pólu) ho nakonec přiměly k sepsání této knihy. Kraus přitom o tomto velmi odborném a rozsáhlém tématu pojednává až překvapivě srozumitelně a čtivě, přehledně a bez zbytečného zabředávání do podrobností.
Kovat, či nekovat? Autor to vidí pragmaticky
Hned na začátku se knížka zabývá otázkou, zda kovat, nebo nekovat. Místo obvyklých úvah, co je a není přirozené, zde autor představuje naprosto pragmatický přístup a rozhodování podle jeho protokolu zvaného „WIDTH“. Rozebírá zde, jak může výběr ochrany koňských kopyt ovlivnit například terén, fyzická aktivita, vlastní tělesná stavba i genetika každého jednoho koně.
Další kapitoly patří samotným podkovám. Vysvětluje v nich, jak to s podkovami bylo dřív, jak se vyráběly, k jakým účelům sloužily. V rámci tohoto historického okénka odkrývá čtenářům přechod od tradičního podkovářství k podkovářství modernímu, které se vyznačuje dvěma stěžejními změnami: strojovou výrobou podkov a změnou ve využívání koní. Obojí klade na moderní kováře nové nároky.
Klasické „železo“ i 3D tisk podkov
V knize se samozřejmě seznámíme s obvyklými úpravami standardních „základních“ podkov; dozvíme se například, jak různě mohou být podkovy upravené, aby zajistily koním vhodnou trakci, jaké jsou a k čemu jsou na podkovách čapky, ozuby, různé profily, tvary, prodloužení, zámky, podložky či výplně. Autor představuje i další typy podkov – například podkovy nalepovací, vytištěné 3D tiskárnou, boty či kopytní spony. U většiny popisovaných modifikací rozebírá i jejich historii, možné typy a varianty, ale i výhody a nevýhody. Po představení nejrůznějších moderních úprav a typů podkování přichází kapitola o tom, jak se obvykle podkovají koně v různých sportovních disciplínách či situacích, a proč. Nechybí samozřejmě kapitola, která se zabývá úpravou a pasováním podkov „za horka“, nebo naopak „za studena“.
Poznejte, kdy už je potřeba jednat
Velmi zajímavá je část knihy věnovaná hodnocení postojů koně, protože tento faktor silně ovlivňuje způsob úpravy kopyt daného koně a samozřejmě i výběr či úpravu použitých podkov. Autor používá pro objektivní popis případných odchylek od pravidelného postoje soustavu tří os, a to pohled zepředu, pohled z boku a pohled shora či zdola. Kombinace nejčastějších odchylek pak rozebírá podrobněji, vysvětluje, jak se kůň s danou nepravidelností postoje pohybuje a jaké úpravy kopyt a podkov potřebuje pro lepší pohyb i udržení zdraví končetin.
V knize nechybí ani rozsáhlá kapitola o nemocech kopyt. Jako veterinář nepovažuji popis jednotlivých zdravotních problémů za dostačující, ale je pravda, že autor se na ně dívá očima podkováře a řeší je především z hlediska úpravy postiženého kopyta a jeho případného podkování. Podobné je to i s kapitolou věnující se péči o kopyta malých hříbat. Zde považuji za velmi důležité informace o tom, kdy je třeba daný problém začít řešit, aby nebylo pozdě a aby se skutečně vyřešit mohl.
Dobré rady nechybí. Hlavně ty, jak si udržet kováře
Autor se v knize zabývá i problematikou „špatného“ podkování, kde uvádí nejčastější prohřešky podkovářů. Vysvětluje i nejrůznější důvody toho, proč koně ztrácejí podkovy; a samozřejmě, co může dělat majitel pro to, aby podkovy na kopytech zůstaly tak dlouho, jak mají. V souvislosti se ztrátou podkov popisuje trochu podrobněji problematiku sedlání a vůbec působení jezdce včetně jako hmotnosti, což považuji za dost zajímavou část knihy, protože jen málo lidí na tyto souvislosti vůbec pomyslí, natož aby se po nich nějak podrobněji pídili.
Najít si dobrého podkováře je pro majitele koně často velká výzva, nejen u nás, ale i v Americe. Autor proto radí koňákům, jak si dobrého podkováře „udržet“, jak pro něho připravit prostředí, koně, jak mu během podkování pomáhat. V této kapitole je i jedna praktická část. Autor v ní vysvětluje majitelům koní, jak sundat povolenou podkovu a připravit kopyto na jeho opětovné podkování.
Jsem velmi ráda, že tato kniha u nás konečně vychází. Přestože v českých knihovnách najdeme několik kousků o podkování koní, většina z nich je velmi zastaralá a ta menšina je pro laického čtenáře až příliš odborná. Kniha Podkování moderního koně tak vyplňuje mezeru ve znalostech běžných „koňáků“ bez ohledu na to, jestli jsou „pro nebo proti podkovám“. Přečíst ji a zamyslet se nad ní by měli všichni. Je to pro dobro jejich koně.
MVDr. Dominika Švehlová
Autorka je překladatelkou knihy
Kniha je k objednání na našem e-shopu:
https://www.konskeknihy.cz/podkovani-moderniho-kone--steven-kraus/